BlueBoard.cz
Zubaté žáby - co, jak a za co...
Už od začátků těžby bahna se vyskytovaly v bahenních jezírkách žáby. Tyto žáby
napadaly dělníky a způsobovaly jim drobná zranění. Po bližším ohledání bylo zjištěno,
že se jedná pravděpodobně o drsný druh obojživelníka. Žáby měly totiž veliké špičáky
a podivně roztaženou hlavu.

Dělníci chodili domů pokousaní a jejich manželky jim rány musely ošetřovat. Naštěstí
se nejednalo o jedovatý druh, takže se vlastně nic nedělo.

Drobné zranění utrpěl dědeček Karla Klíšťáka
Kondrád v roce 1937. Při útoku zubaté žáby
došlo k oddělení posledního dílku malíčku
na levé ruce.
Žába ukousutý prst pozřela. Konrád Klíšťák
v pudu sebezáchovy žábu ulovil. Již značně
oslabený ztrátou krve žábu vyvrhnul
a prst si chtěl nechat přišít zpět. Bohužel doktor,
který měl operaci provést se zdržel o 10 minut
a tak prst již nebyl zachráněn.
Gastrotheca Bruntalis
Od té doby se v Bruntále nedochvilnost netoleruje. Každý, kdo se zdrží o 10 minut
příjde bez pardonů o článek prstu. Sazba se opakuje každých 10 min. Franc Toman z
Prahy se zdržel o hodinu když nepočítal s migrací žab. Toto se mu stalo osudným.
Nejenže přišel o 2 prsty, ale byl vykázán z města. Pamětníci jen těžce hovoří nejen o
jeho strastiplné cestě zpět, ale také o nevraživosti, kterou čpěl prakticky celý život.
Inu pražák, co dodat...
Ukousnutý prst Konráda Klíšťáka
Podle peří poznáš ptáka,
podle žáby bruntáláka !
(c) Tomáš Koňařík, Požárníků 9, 792 01 Bruntál, www.zubatezaby.cz, rekont@seznam.cz
Dle nově zjištěných pramenů bylo objeveno, že původ nynějších zubatých žab v Bruntále
sahá až do roku 1520 kdy mnich řádu svatého Benedikta - Valerián přivezl do Bruntálu párek
roztomilých malinkých zubatých žabiček, které získal na svých toulkách po Jižní Americe.
Roku 1492 se vylodil na Americkém kontinentě a dlouhé roky bloudil pralesy. Historie praví,
že když ráno prováděl očistu pod vodopádem, připlavala k němu žába a kousla ho do prstu.
Odchytil tedy dvě žáby opačného pohlaví. Tyto vzal s sebou jako suvenýr v zavařovačce.
Je s podivem, že ustály dlouhou plavbu zpět na starý kontinent. Po příchodu zpět do
Bruntálu, neboť on byl bruntálák, je vypustil do malého rybníčka na kraji města.Tyto
Jihoamerické zubaté žáby se spářily s původním druhem zubatých žab žijícím od nepaměti
v Bruntále a vznikl tak nový druh odolnějších žab Gastrotheca Bruntalis.
Toto svědectví v kronice objevil bruntálský badatel K.U.Jeanek.
Záhadné mizení malých kachen v Bruntále. (Březen dva 2011)
Jako první to zpozorovaly matky s dětmi, které je chodívaly krmit. Všimli si toho také důchodci chodící kolem
bruntálského Kobylího rybníka na procházky.
První den zahlédli kachnu s deseti káčátky, druhý den s pěti a třetí den s jedním káčetem. Zprvu si mysleli, že to
má na svědomí zatoulaný pes nebo kočka, ale celé záhadě přišel a kloub bruntálský zoolog Ing. Doc. Hubert
Blatný.
Důsledným pozorováním zjistil, že kachničky spořádaly zubaté žáby žijící výhradně v Bruntále a okolí. Jelikož
žáby loví převážně v noci a ve dne, strávil několik dní a nocí u rybníka nepřetržitým pozorováním infra kamerou
a noktovizí. Toto vydržel dohromady 45 hodin když konečně usnul. Po 12 hodinách se prokřehlý probudil a zahlédl
svůj objekt zájmu. Popadl kameru a zjistil, že se mu vybily baterie. Zařval z plných plic že se na to vykašle. Toto
veřejné oznámení dodržel a zatím ho u rybníka nikdo neviděl.
Sušení 1951
Nedávno se knám dostala pohlednice z
roku 1951, kde je zaznemenán část
postupu výroby žabích kůží.
Tuto pohlednici zaslal znalec
Bruntálskách poměrů F.J.L. z výpravy
po Praze.
Existence zvláštního a hodně nebezpečného druhu tzv. zubatých žab v lokalitě Freudenthal
(latinsky zvané - Vallis Gaudiorum) byla už málem potvrzena v období 15. až 17. století,
kdy nadšení lokalizátoři ze západních Němec zkoumali, zda v nejstarším místě s
magdeburským právem v zemích Koruny české, by se dalo žít i po skončení zákeřných
husitských válek a plenic zhruba v polovině 15. století. Tehdejší stateční pionýři při svých
východních cestách, jmenovali se Kurt Sucher a Hanz Blindgeboren, byli nejdříve vyděšeni,
že v bahnitém prostředí v jakési východní, skoro už slezské vrchovině, vůbec může žít
druh obojživelných žab Anura. Pojmenovali ho už tehdy Gastrotheca Freudenthalis – až
snaživý Josef Dobrovský kolem roku 1800, tj. za národního obrození, pozměnil jméno
tohoto druhu žab na Gastrotheca Bruntalis. Po delším bádání a hledání s potěšením zjistili,
že tento druh žab v kraji napáchal, podle povídání místních domorodců, méně škod, jak
přiopilí mocí a medovinou Husité, kteří krajem několikrát na svých spanilých jízdách na
sever táhli. Samozřejmě se pak později, za Franty Palackého, nesmělo o tomto plenění a
loupežích za Husitů mluvit, tak raději vymyslel a přikrášlil historky o statečných Husitech a
zlých křížících a šlechtě. Po řádění Husitů a prvních důlních horníků, zhruba od konce 16.
století, město a celé Bruntálsko postihl postupný úpadek způsobený jednak pohusitskou
krizí, pak také poklesem významu okolních dolů a nakonec i ze
strachu místních obyvatel právě z nebezpečných žab!
„O všudypřítomném bahně a drsném klimatu ani nemluvím“.
Takto to alespoň popsal šlechtic a kronikář Václav Vratislav
z Mitrovic do svých spisů. My dnes tyto objevy dvou
průkopníků z Němec a váženého kronikáře, jinak taky
řečeného Tureček (1576 – 1635) můžeme brát za téměř
vědecké doložení situace v kraji v tehdejším středověku.
Nic na tom nemění ani skutečnost, že tento kronikář
z rytířské rodiny Vratislavů z Mitrovic, poslaný s poselstvím
císaře Rudolfa II. do Cařihradu, byl tam obviněn ze špionáže
a musel strávil několik let v nejhorším tureckém vězení –
v Černé věži, přezdívané „hrob živých“. O zubatých žábách
napsal jen stručně – jejich existence potvrzena, podivná
zvířata pohybující se po zadních nohách se podle svědectví
místních v kraji Freudenthal vyskytují již více než 300 let.
Údajně se jedná o predátora, který zabijí dobytek a někdy
i obyvatelstvo tak, že je nejdříve omámí a pak z nich vysaje
krev. Tomuto hrůzostrašnému tvoru v kraji nikdo neřekne
jinak než „žába Chupacabra“. Již mnohokrát se vydali znechucení vesničané, kterým prý
tato bytost zdevastovala stádo dobytka, na neúprosnou vendetu. Nikdy se jim však
nepodařilo zubaté žáby dopadnout a vyhubit. Jen několikrát se ale našlo torzo kostry
neobvyklého tvora, který se nedal přesně identifikovat a zařadit. A poté od roku 1621, kdy
Bruntál získal Řád německých rytířů a po označení „status minor“, tj. samostatný statek, se
místní obyvatelstvo s tímto zvláštním živočichem naučilo žít v jakémsi respektovaném
vztahu.
Husité v Bruntále
Právě jsme objevili nové
informace v kronice. Zatím je
stále analizujeme. Nicméně
hlavním zjištěním je to, že po
husitech zbylo velké množství
cepů a tak se hlavním Bruntálským
prostředkem obrany stal právě cep
pro jeho lehkost, výbornou
ovladatelnost a rychlou výrobu.
Pro více informací, klikni na cep.
Původ Gastrotheca Bruntalis
První a nejstarší útvar druhohor, označovaný vědci jako TRIAS, trval 30 miliónů let. V triasu
žili místy ještě dost hojně někteří krytolebci, mezi nimi také velký Trematosaurus, jediný
obojživelník, který se živil mořskými rybami a současně také menšími savci. Koncem triasu
krytolebci úplně vymřeli, ale z některých jejich rodů vznikly pravděpodobně další moderní
řády, převážně některých nebezpečných druhů žab, které přežívají až do současnosti.
Jejich zástupcem z triasu jsou zatím jen dva prokázání předci moderních žab -
Triadobatrachus massinoti (kostra nalezena na Madagaskaru) a Gastrotheca Braziles (nalezen
v živé podobě na Bruntálsku). Přestože tito
nebezpeční a dosud žijící živočichové mají
řadu velmi primitivních znaků, mají
dostatečnou zvířecí inteligenci na přežití
ve vodě, v poušti, v bahně i v lokalitách
v blízkosti lidí. Podle známého českého
biologa Jana Klicpery Vokurky se zdá, že
Triadobatrachus a Gastrothecus Braziles
byli představitelem postranní větve té linie,
která vývojem vedla k moderním typům žab.
Potvrdil to nakonec i Darwin! Znakem žab
jsou zejména ostré zuby v obou patrech,
vykulené oči a zvětšené silné zadní nohy pro
lovecké skoky do výšky i dálky a vynikající čichové
orgány. Mnoho krásně zachovaných koster a kůží žab, na nichž lze dodnes studovat obrysy
svalů, vnitřních orgánů, žláz, průběh nervů, cév apod., bylo nalezeno v Oligomiocénu i u
nás hlavně na lokalitě Bruntálsko a Bechlejovice u Děčína. Všechny tyto nové, zejména
Bruntálské, nálezy přispěly k poznání anatomie a vůbec kmenového vývoje převážně
zubatých žab.
Zubaté žáby v Triasu
OBJEV ZUBATÝCH ŽÁB NA GALAPÁGÁCH POTVRDÍ PRAVDIVOST VÝSKYTU TĚCHTO ŽÁB I NA
BRUNTÁLSKU

Na Galapágách v Tichém oceánu byly spatřeny dosud neznámé živočišné poddruhy
„zubatých žáb“. Je sice známo, že toto souostroví je unikátní právě díky
exotické fauně a flóře, ale objevený druh nebezpečných žáb je i tam skutečnou
raritou. Agentura AFP informovala, že zubaté žáby měří přes půl metru, a po
prověření této skutečnosti aspirují na zápis do Guinnessovy knihy rekordů.
Tamní místní úřady jsou přesvědčeny, že mají na svědomí smrt devítiletého
chlapce na jaře letošního roku. Jde o jednoho z největších obojživelných druhů
zubatých žáb na Zemi. Přírodovědci se nyní snaží ulovit několik těchto unikátů a
vysadit je na Papui-Nové Guinei do přírodního parku, jehož se stanou hvězdou.
Tímto objevem, kde bylo zjištěno, že tyto žáby žijí v močálovité a bahnité
krajině, by se také potvrdila pravdivost nalezení zubatých žáb právě na bahnitém
Bruntálsku. Vývoj událostí kolem tohoto objevu budeme i nadále sledovat a na
těchto stránkách zveřejňovat.
Podařilo se nám zajistit snímek z invaze žab v
roce 1957, který nám donesl vnuk kováře od
Aloise Vodňaského kterému je dnes již 55 let a
vznikl 2 dny po narození jeho bratra Josefa
Vodňanského a ten zachycuje v silném dešti
zmateně pochodující zubaté žáby na křižovatve
dnešních ulic Dolní a Dr.Beneše.
Toto přemnožení žab mělo za následek
zformování civilního oddílu tkzv. domobrany,
protože jak je známo zubaté žáby dokáží být
pěkně nepříjemné a nemalou roli hraje i to, že
jsou jedovaté. Výsledkem tohoto snažení je to,
že žáby byly opatrně pochytány, zváženy a
spočítány a po vyčinění kůží a následném prodeji
byla městská kasa opět naplněna a žačaly hojné
roky 1958-1959.
Invaze zubatých žab na brutálsku v roce 1957

Klikni na učebnici
o zubatých
žábách a dozvíš
se vše o jejich
životě dnes i v
dobách dinosaurů.
/
o
o