ZubateZaby

Podle peří poznáš ptáka,
podle žáby bruntáláka !

Jistě už každý z Vás ví, že první zubaté žáby bylo možno pozorovat na jihoamerickém kontinentu,
ale málo kdo z Vás tuší, že kořeny existence tohoto prazvláštního tvora sahají v čase mnohem,
mnohem dál. Kdo by neznal superkontinet Pangea? Ten se zformoval cca před 600 mil. lety a
vydržel v celistvosti dalších 400 mil. let. Poté se začal rozpadat a tak vznikly kontinenty v
podobě, jak je známe dnes.

Expedice do počátku bytí ....

aneb zubaté žáby na Antarktidě.

Ale vraťme se o pár milionů let zpátky a pohleďme na tvora, který se to dere
z vody na břeh. Ne, nebojte se není to naše zubatá žába, ale je to tvor, který
se spíše podobá rybě. Je to prapředek Latimérie podivné. Tato ryba má
nejblíže k označení za prapředka obojživelníků. Jsou to lalokoploutvé ryby
dýchající vzduch, jejichž ploutve se postupně přeměnily na končetiny
schopné podepírat tělo. Rysem těchto ryb je zubatá čelist. Tuto událost lze
datovat 400 mil. let zpátky, přesně 12. dubna, ale to není v tuto chvíli
podstatné. Daleko podstatnější je to, že jejich zkameněliny z období devonu
již na svém těle nesou zřetelné stopy ostrých zubů dobře vyvinutého
ozubeného obojživelníka, který měl nepochybně odbojně vysunutou silnou
čelist. Takto poznamenané fosilie se našly na všech dnes známých
kontinentech. Po rozpadu superkontinentu se izolovaly některé druhy a jejich
vývoj probíhal na každém kontinentu odlišně. Někde zubaté žáby dorůstaly až
obludných rozměrů, zatímco jinde nezvládly tlak konkurenčních plazů a
postupem času se vytratily. Nelze ovšem s jistotou říci, které větve tohoto
druhu to byly, protože díky aktivním bruntálcům, kteří je reintrodukují na
nejneobvyklejší místa, dnes zubaté žáby naleznete prakticky všude.

V roce 2012 odcestovala bruntálská zubatá žába do Antarktidy s vědeckou
expedicí Masarykovy univerzity v Brně na její polární stanici pojmenovanou
podle brněnského průkopníka světové vědy Johanna Gregora Mendela.
Stanice leží na severním pobřeží ostrova Jamese Rosse a je unikátním
nejjižněji postaveným českým vědeckým zařízením. Cílem letošního
výzkumu mj. bylo najít důkazy o životě a činnosti zubatých žab na území
Antarktidy, nebo pokud by se podařilo, tak odchytit živou zubatou žábu
antarktického poddruhu a dovézt ji k vědeckému prozkoumání do
univerzitních laboratoří.

Začalo to klasicky: bruntálská zubatá žába, kterou vědci chovali v
laboratoři pro srovnání vzorků DNA, se nasomrovala do nejbližšího kufru a
že bez ní se nejede. Co se dalo dělat. Už minule se nedala z kufru odlákat,
tak bylo rozhodnuto, že pojede taky a bude se účastnit všech výzkumů.

Plavbu na chilském vojenském ledoborci z jihoamerické pevniny přes
rozbouřený Drakeův průliv žába přezíravě podceňovala, ale tři dny bouře jí
sebevědomí (na chvíli) snížily. Kdo neviděl zubatou žábu zvracet, vyhne se
ošklivým nočním můrám. Nicméně jak se blížila Antarktida, žábě otrnulo a
začala zkoumat loď a nedočkavě vyhlížela cíl plavby.

První kontakt s pevninou (subantarktické souostroví Jižní Shetlandy) proběhl
úspěšně a tak začalo žábě její zatím největší dobrodružství.

Sice v Antarktidě vládnou přísné podmínky pro
ochranu místní fauny, ale to žábu nezastavilo
před seznamováním se s místními „domorodci“.
Po náhodném setkání se zvědavým tučňákem
kroužkovým se sice nevědělo, jestli je plyšovější
žába nebo tučňák, ale oba si nečekané
seznámení pořádně užili.

Jakoby toho nebylo málo, tak se v
dálce objevil mladý tuleň,
kterému to nedalo a musel
zkontrolovat, co je to to malé
zelené na pláži před stanicí. Když
ale viděl hubu plnou zubů, tak se
raději přímé konfrontaci vyhnul.

Expedice probíhala úspěšně, mimo zkoumání
oborů, jako je klimatologie, botanika,
ornitologie, parazitologie a mikrobiologie, byl
rovněž prováděn sběr fosílií, avšak původní
předpoklad o výskytu prehistorické zubaté žáby
v Antarktidě nebyl doposud s jistotou potvrzen.
Výhodou bylo, že v na této nekonečné pustině je
občas léto a tak byly skalnaté části severního
výběžku ostrova více méně bez sněhu. Teplota
až +5 °C byla pro našince taky snesitelná a otrlá
bruntálská žába v tričku si to vyloženě užívala.
Sice měla tendenci upadat do hibernačního
spánku, ale připravený jégrův drtič mrazu i
zimní bundu striktně odmítala.

Ostrov Jamese Rosse leží v Jižním oceánu u pobřeží
Antarktidy, východně od nejsevernějšího výběžku
Antarktického poloostrova, od kterého je oddělen
průlivem Prince Gustava. Název ostrov Jamese Rosse
(James Ross Island) je používán k rozlišení od
mnohem známějšího Rossova ostrova (Ross Island) v
Rossově moři.

Hledání fosílií není zrovna jednoduchá práce. Musíte
být obezřetní a znalí terénu. Sebrané vzorky byly
přeneseny na stanici a podrobeny důkladnému
zkoumání.

Žába se mezitím z nudy snaží přilákat
pozornost vědců, a tak simuluje zánět
meziprstních blan, zánět oka, zánět zubu a
zánět hřbetní ploutve. Nic z toho se
nepotvrdilo a žába se navíc během obsáhlé
přednášky o tom, že žáby hřbetní ploutev
prostě nemají, znudila ještě víc. Načež si
nafučeně sedla k oknu náčelníka stanice a
sledovala dění za ním - a že bylo na co se
dívat: plující kry na moři, západy Slunce,
sněhové bouře, defilé lachtanů, tučňáků,
rypoušů, chaluh, tuleňů... Sem tam se v
moři ukázala i dravá kosatka nebo zvědavý
keporkak.

Ing. Br. Dr. Pavel Kapler je náčelník a
správce české vědecké stanice J.G.
Mendela v Antarktidě, manažer projektu
CzechPolar a samozřejmě bruntálec jak
poleno. Vždyť pro přijetí jako vedoucího
expedice byl klíčový právě fakt, že pochází
z Bruntálu. Toto se odrazilo v jeho
všestranosti, znalosti zubatých žab a
odolnosti proti mrazu. Na otázku „jaké
máte zkušenosti se sněhem?“ při
přijímacím pohovoru pohotově odpověděl
„jsem z Bruntálu, co byste rádi věděli?“.

Tři měsíce trvání expedice rychle uběhly.
Expedici se nepodařilo hodnověrně
dokázat, že zubaté žáby na Antarktidě
dodnes přežily nebo kdy vůbec žily, ale je
to dobrý důvod se tam zase vrátit s
expedicí příští. Našly se sice nějaké
fragmenty, z nichž nejzajímavějším byl
předmět, který vypadal jako čelist zubaté
žáby, ale nakonec se domněnka
nepotvrdila. Po detailním rozboru se totiž
zjistilo, že to byla vidlička z Amundsenovy
výpravy.

Tady ale dobrodružství zubaté žáby teprve začíná. Expedice opustila
v březnu ostrov, zubatice zůstala na za oknem Medelovy polární
stanice, prý proto, aby si ověřila sílu antarktické zimy. Tak ahoj
žábo, setkáme se zase v lednu....!

Moc ráda cestuji po světě i po zemích českých a
tak mě berte na výlety a dělejte mi hezké
fotečky. Zatím jsem byla třeba na Antarktidě, v
USA nebo jsem v závodním kamionu Martina
Kolomého zdolala Dakar. Byl to úžasný výlet, ale
já chci víc. Vemte mě s sebou...

Foto: Jitka Míková a archiv náčelníka stanice.

Více informací o českém výzkumu
Antarktidy najdete zde:
www.polar.sci.muni.cz